Sámi allaskuvlla stivra deattuha ahte allaskuvlla oahpuin galgá leat olles sámi profiila ja oahput galget leat ávkkálaččat servodahkii ja bargomárkanis, ja oahput galget leat mielde ráhkkanit Sámi allaskuvlla dieđalaš allaskuvlan/Sámi universitehtan.

Sámi allaskuvlla stivra lea mearridan ahte čuovvovaš oahppoprográmmat galget vuoruhuvvot (vuosttaš/boahtte evttohuvvon álgin ruođuid siste, sáhttá rievdat ohcciidlogu ja resursadili vuođul):

Gielladieđagoahti
- Bachelor sámegielas ja sámi girjjálašvuođas (čakčat 2009)
- Master sámegielas ja sámi girjjálašvuođas (giđđat 2009)
- Doavttirgráda sámegielas (čakčat 2014)

Ealáhus- ja luonddudieđagoahti
- Bachelor duojis (čakčat 2008)
- Master duojis (čakčat 2011)
- Doavttirgráda duojis (čakčat 2018)
- Bachelor boazodoallooahpus (čakčat 2008)
- Master boazodoallooahpus (čakčat 2011)
- Bachelor estehtalaš fágain (čakčat 2011)
- Bachelor ekonomiijas (čakčat 2011)

Servodatdieđagoahti
- Sámi journalistihkkaoahppu (čakčat 2009)
- Master journalistihkas (čakčat 2012)
- Bachelor sámi historjjás (čakčat 2010)
- Bachelor eamiálbmotrivttiin ja vuoigatvuođain (čakčat 2012)
- Bachelor servodatfágain (čakčat 2013)
- Sámi ovdaskuvlaoahpaheaddjeoahppu (čakčat 2009)
- Sámi dábálaš oahpaheaddjeoahppu (čakčat 2009)
- Master Sámi ja eamiálbmotdiehtu (čakčat 2010)

Lassin oahppoprográmmaide ja gullevaš fágaide, de leat guhkesáiggeplánii evttohuvvon lassi fágat daid iešguđetge fágagođiide (fága viidodat ja álgin boahtá ovdan tabeallas).


Oahppofálaldagat biddjojit johtui dainna eavttuin ahte oahppofálaldagat ruhtaduvvojit, leat doarvái ohccit ja nohkka fágalaš resurssat lágidit oahpuid. Oahpuid guhkesáiggeplána 2008-2017 reviderejuvvo jahkásaččat resurssadili ektui jahkeplánema oktavuođas.

Oahpuid guhkesáiggeplánas boahtá ovdan goas iešguđetge oahpuid čađaheapmi plánejuvvo Sámi allaskuvllas, ja guhkesáiggeplánas oainnát:

1. Oahppoprográmmat bachelor-, master- ja dutkandásis [1]
2. Fágat/oanehitáiggeoahput fágagođiid mielde [2]
   

[1] U/A-láhka § 3-3 addá allaskuvllaide vejolašvuođa hábmet vuolit dási (bachelordási) oahppofálaldagaid sisdoalu ja dán bokte sáhttá Sámi allaskuvla hábmet fálaldagaid mat heivejit sámi servodaga dárbbuide. Allaskuvllain lea ovddasvástádus dáhkidit oahppofálaldagaid dási ja kvalitehta. Oahppofálaldagat alit dásis (master- ja dutkandásis) galget akkrediterejuvvot Nasjonalt organ for kvalitet i utdanningen (NOKUT) bokte ja dohkkehuvvot departemeantta gáibádusaid vuođul. 

[2] Oahppoprográmma: ovtta dehe máŋgga jagi ollislaš oahppu mii loahpahuvvo grádan, ja mii almmuhuvvo sierra oahppofálaldahkan.
Fáddá (emne): Unnimus oahppoovttadat mii dohkkehuvvo oassin fágas, fáddájoavkkus, oahpus oahppoprográmmas dehe grádas.
Fága (fag): Oktiigullevaš fáttát čohkkejuvvon oktan fágan.